Sídliště a zároveň galerie pod širým nebem? Lesná!

11. 08. 2011 11:22:44
Patřím k těm, kteří vyrůstali na sídlišti. Takových je nás v tuzemsku dost. Patřím také k těm, kteří jsou v určitém ohledu stále patrioti, jsou rádi, že rostli právě tam – na panelovém sídlišti. Vyrůstal jsem totiž na Lesné. Na brněnském sídlišti, které se začalo stavět přesně před padesáti lety, v roce 1961.

Ač jsem nezažil, vím, že 60. léta byla jiná. Na rozdíl od let sedmdesátých, zahlušených husákovskou normalizační českoslovenštinou, léta šedesátá měla jiného ducha, jinou (lidskou) tvář. A právě za vrchol tehdejšího elánu můžeme pokládat sídliště Lesnou pro 20.000 obyvatel, jeden z prvních takto velkých obytných celků.

Součástí podmínek tehdejší výstavby, které bylo nutné splnit, bylo, vedle různých technologických a výrobních limitů, povinné uplatňování výtvarných děl v rámci komplexní bytové výstavby. Vládním usnesením z roku 1965 „o řešení otázek uplatnění výtvarných děl ve výstavbě“ bylo dáno, kolik procent z rozpočtu stavby je nutné vynaložit na umělecká díla. V šedesátých letech se navíc objevila teze, že právě výtvarná výzdoba v sídlištích by mohla vytvářet alespoň částečně nějaký jedinečný genius loci nebo alespoň být charakteristickým znakem té které panelové čtvrti...

Model sídliště Lesná

Autoři Lesné (František Zounek a Viktor Rudiš), krom toho, že byli výborní architekti, se také velmi dobře orientovali v soudobém českém výtvarném umění. Také doba Lesné přála - autorům byla nechána volná ruka při řešení výzdoby sídliště výtvarnými díly. Výsledkem bylo, že "jen tak nějaké sochy jen tak nějak nepohodili" po ploše sídliště. Naopak většina výtvarných děl byla začleněna do obytného parteru sídliště v podobě ozdobných zdí, oddělujících dětská hřiště od okolních travnatých ploch. Tyto prvky také přinesly do obytného prostředí potřebný detail, který bylo jinak - v podmínkách typizované stavební výroby - velmi těžké dosáhnout.

V zadání pro nadané výtvarníky bylo, že každá zeď má být vysoká 3 metry a cca 12 metrů dlouhá. Každá ulice se svým hřištěm tak v detailu získala svůj neopakovatelný znak. Pamatuji si, že jako malý jsem přesně věděl, na které ulici je jaká zeď. Samozřejmě tehdy mi velmi vadilo, že o většinu z nich se nedá příliš pinkat tenisákem (výtvarně pojednaným zdem na Lesné tedy dávám za vinu pozdější rychlý konec mé krátké tenisové kariéry...).

Péčí Magistrátu města Brna byly výtvarná díla na Lesné před pár lety restaurovány, takže máme dobrou příležitost k procházce mezi mohutnými deskovými domy:

Cihelná dělící zeď od Bohumíra Matala. Cihla v prostředí panelové výstavby? Na Lesné ještě hojně užívaný prvek, v pozdější době něco neslýchaného.

Cihelná reliéfní zeď od malíře Bohumíra Matala. Cihla v prostředí panelové výstavby? Na Lesné ještě hojně užívaný prvek, v pozdější době něco neslýchaného.

s02.JPG

s03.JPG

s04.JPG


a1.JPG

Dělící zeď složená z betonových prefabrikátů od Čestmíra Kafky. Na staveništi Lesné fungovala "příruční" betonárka, ve které bylo možné odlít i jednotlivé prvky "betonové stavebnice" Čestmíra Kafky. Podle mne skvělý příklad "humanizace" sídliště, bez nutnosti růžovoučkých barviček a pitoreskních kudrlinek...

a2.JPG

a3.JPG

a4.JPG


n01.JPG

O této betonové zdi u hřiště-parkoviště (zkrátka ubylo dětí a přibylo aut...) na Nezvalově ulici jen tuším autora - mohl by jím být výtvarník Pavel Navrátil. Znáte autora? Máte nějaké zajímavosti?


b1b.jpg

Dělící stěna z litého betonu od malíře a grafika Jánuše Kubíčka na dobovém obrázku.

b1.JPG

b2.JPG

b3.JPG

Druhá plastika od stejného autora je na Lesné naproti plaveckému bazénu Tesla:

b4.jpg


l1.JPG

Zeď z monolitického betonu od sochařky Sylvy Lacinové...

l2-1.JPG

l2.JPG


s1.jpg

Poslední dělící zdí realizovanou na Lesné je ta na ulici Slavíčkova. Autora se mi nepodařilo nikde spolehlivě určit, je možné, že se jedná o plastiku výtvarníka Pavla Navrátila a sochaře a učitele Ladislava Martínka. Budu vděčný za jakékoli informace o autorství!

s2.jpg


Kromě dekorativních dělících zdí u dětských hřišť byla na Lesné instalována i další výtvarná díla od dnes velmi uznávaných umělců:

polana01.jpg

V atriu obchodního okrskového centra "Polana" to byla kamenná plastika od sochaře Miloslava Chlupáče. Socha "se ztratila" po roce 2000 při přestavbě Polany na bytový dům. (od stejného autora je také pískovcová plastika "Morava" v Denisových sadech).

obz01.jpg

obz02.JPG

Atrium obchodního střediska "Obzor" zdobí rezavějící ocelová plastika s netryskajícím vodotryskem "Mrtvý pták" nebo "Ptáci" od Ladislava Martínka. Chátrající plastika je součástí majetku firmy IMOS, která ji však nechce ani nechat natřít...

P1590573.JPG

Keramický obklad zdi na ulici Loosova od neznámého autora... (je jím Jánuš Kubíček? Pavel Navrátil?) Budu vděčný za jakékoli informace!


mar1.JPG

Posledním výtvarným dílem v galerii sídliště Lesná je bronzová plastika před vstupem do polikliniky na Halasově náměstí. Plastika je datována cca 1978, jejím autorem je Ivan Blažek a Z. Makovský (díky M. Divinovi za informace!).

Když jsem se jako malý capart ptal tatínka, co to je tady před poliklinikou za sochu, bylo mi řečeno, že je to socha představující "bacil". Od té doby jsem se ostře řezané plastice raději příliš nepřibližoval a obcházel ji obloukem... :o)

mar2.JPG


Co říci závěrem? Vládní usnesení 355/1965 bylo zrušeno roku 1994. Dnes, i když se stále budují obytné sídliště (nebo méně konfliktněji: obytné čtvrti?), už výtvarné umění ve veřejném prostoru nepotřebujeme. A nepotřebujeme asi ani školky, obchody, hřiště... zkrátka občanskou vybavenost. Ani ty totiž dnešním developerům nikdo neukládá budovat.

Budu velmi rád za jakékoli doplňující informace k článku, za vaše vzpomínky (a třeba dobové fotografie) z (hlavně) brněnských sídlišť. Budu také rád za vaše názory na výtvarné umění ve veřejném prostoru všeobecně.

Tady je několik odkazů na úplný závěr:

„Vetřelci a volavky“ – web o normalizačním umění ve veřejném prostoru

„rozhovor s architektem Viktorem Rudišem“ – autorem urbanistické koncepce Lesné

Nominace na Blogera roku

Autor: Lukáš Pecka | čtvrtek 11.8.2011 11:22 | karma článku: 29.49 | přečteno: 8693x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Brno

Stisk Studentský deník

Chci, aby si ľudia uvedomili, že klasická hudba nie je zlá, hovorí dirigent Martin Mazánek

Výročný koncert k oslavám stého založenia Masarykovej univerzity diváci odmenili niekoľkominútovým potleskom. Ako prebiehali pripravy, prezradil dirigent Martin Mazánek.

26.3.2019 v 21:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Zvonařku čeká modernizace, začít by mohla v červnu

Brněnské ústřední autobusové nádraží Zvonařka se bude modernizovat, cestující se mohou těšit hlavně na novou výpravní budovu a zpřehlednění celého nádraží.

22.3.2019 v 17:25 | Karma článku: 6.43 | Přečteno: 346 | Diskuse

Karel Polata

Duel - neduel - o návrhu udělat z pronajímání živnost

Před dvěma týdny proběhla v Českém rozhlase debata nad návrhem udělat z pronajímání koncesovanou živnost. Oba diskutující se shodli na některých nepřijatelných principech tohoto návrhu.

21.3.2019 v 13:02 | Karma článku: 19.93 | Přečteno: 485 |

Ladislav Dvořák

Můj konflikt s pejskařem, nechybělo moc a jeden z nás skončil v nemocnici

Po docela drsném konfliktu s jedním pejskařem jsem se z toho musel vypsat. Ve stručnosti. Šli jsme asi v 19:45 domů ze zastávky tramvaje.

20.3.2019 v 15:48 | Karma článku: 44.62 | Přečteno: 7794 | Diskuse

Lucia Rien

Nosnost křehké duše

Už mě dávno přesla představa o tom, že jsem něco víc. Že mojí existencí se změní svět. Že já budu ta, která bude jednoho hezkého dne na předních stránkách novin. Ne, nejsem Greta a nejspíš ani nikdy nebudu. Moje cíle jsou níž.

16.3.2019 v 0:09 | Karma článku: 5.51 | Přečteno: 145 | Diskuse
Počet článků 6 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4069

Autorizovaný architekt, žijící a pracující v Brně. Více na http://www.archislužba.cz

Najdete na iDNES.cz